Týden před Vánoci jsme se vypravili na poslední zahraniční výlet roku 2018. Každá země, kterou jsme před Vánoci navštívili byla něčím specifická – tradicemi, jídlem, nápoji, atmosférou, jak to je v Itálii jsme nevěděli…
Ryanairem do Bergama
V pátek odpoledne jsme se sešli na pražském letišti. Levné letenky do Milána jsme koupili už v září – s Ryanairem jsme měli odlétat v 15:45, s tím, že let trvá zhruba hodinku a na příletovém letišti v Bergamu budeme kolem 17:00. Letadlo ale mělo zpoždění na příletu, takže jsme se do Bergama dostali až kolem šesté.
Bergamské letiště Orio Al Serio je jedním ze tří letišť, které se nachází v milánské aglomeraci. Je určeno hlavně pro nízkonákladovky. Dostat se z letiště do Milána je jednoduché – stačí dojít k autobusovým zastávkám, odkud odjíždí autobusy do 50 km vzdáleného Milána.
Každou chvíli něco jede, navíc se to kolem nich hemží naháněči, kteří vykřikují anglicky čas odjezdu a cenu. Na výběr je ze služeb několika dopravců – Terravision, Autostaradale nebo easyBus. Jízdenky jsme zakoupili už v letištní hale u společnosti Terravision, jde to i přes internet na jejich webu. Jednosměrná jízdenka přijde na 5 EUR, zpáteční na 9 EUR, doba jízdy asi hodina. Všechny autobusy zastavují na železniční stanici Milano Centrale.
Miláno
Na Milano Centrale jsme tak dorazili kolem sedmé a rozhodli jsme se, že se nejdřív zajedeme podívat do centra a až pak vyrazíme na hotel. Posilnili jsme se pizzou v Bistrot Milano Centrale rovnou na nádraží – osminka pizzy vyjde asi na 4 eura, zapečená bageta též. Na první pohled se zdá, že jídla je málo, ale pizza je trošku jiná, než na kterou jsme zvyklí – taková buchtoidní 😊, takže jako svačinka úplně stačí.
Dobroty z Bistrot Milano Centrale
Městská doprava v Miláně je super a rozhodně doporučujeme ji využít. Můžete se svézt metrem, autobusem, tramvají, v městské aglomeraci pak také projíždějícími vlaky. Lístky je možné zakoupit v trafikách nebo v automatech a označit ve validátorech před vstupem do dopravního prostředku. I když jsme v Miláně pobývali necelý den, vyplatil se nám celodenní lístek za 4,5 eura, jedna jízda totiž stojí 1,5 eura. Vzhledem k tomu, že mezi nádražím – centrem – hotelem byly vzdálenosti celkem velké, se fakt hodil. Z toho pro nás plyne poučení pro příště – sehnat hotel klidně i dál od centra, ale na metru nebo na vlaku.
Vlakem po Miláně..
Jízda v metru je bezproblémová, jen je třeba vždy při vstupu i výstupu strčit lístek do turniketu. U vlaků to tak nefunguje – lidi volně procházejí, tam i zpět. Z technického hlediska jsou zajímavé nejen milánské tramvaje, kterých tu jezdí hned několik typů různého stáří, ale také linka metra M5, kde jezdí metro bez řidiče – sedět vepředu nebo vzadu vlaku je tak super zážitek 😊
Jízdenky na metro jsme koupili v trafice na nádraží a vyrazili po žluté lince M3 z Centrale na Duomo, což je hlavní milánské náměstí. Milano je druhé největší italské město (1,3 mil obyv., v aglomeraci 4 mil). Je známé jako město módy, obchodu, vzdělanosti (12 univerzit), kultury a sportu. My vyrazili ale hlavně nasávat vánoční atmosféru a prozkoumat nejvýznamnější památky města.
Jako správní turisté jsme začali u toho nejznámějšího – Duomo di Milano neboli Milánský dóm je ikonický chrám, který se nachází na hlavním náměstí. Kolem osmé večer na náměstí moc lidí nebylo, takže jsme si mohli prohlédnout, jak je krásně nasvícen a jít se podívat až k jeho dveřím, a to bez davů turistů! Z blízka je možná ještě fascinující, než z dálky.
Duomo di Milano
Zajímaly nás také vánoční trhy, protože jídlo nesmí na našich výpravách chybět! Milánské vánoční trhy nás ale zklamaly, spousta stánků s různými tretkami, klobásami nebo sladkostmi, svařák a nějakou typicky italskou vánoční mňamku jsme ale hledali marně. Trhy za nás nic moc..
Móda a nakupování je téměř synonymem pro Miláno, záleží ale taky na tom, kolik máte peněz. A protože my radši jíme, než nakupujeme, tak jsme aspoň okoukli nádherně vyzdobené prostory nákupní pasáže Galleria Vittorio Emanuele II, do které se dostanete hned z náměstí.
Když projdeme galerií až na samý konec dostaneme se náměstí Piazza della Scala, kde stojí světoznámá opera Teatro alla Scala, většinou známá jako La Scala. Exteriér nás nějak zvlášť neuchvátil, interiér jsme neviděli. Na náměstí taky najdeme sochu Leonada Da Vinci.
Doufali jsme, že ještě narazíme na svařák, protože byla fakt zima, a tak jsme se vydali k poslední památce, která byla na programu, a to k Castello Sforzesco, což je milánský hrad stojící na náměstí Piazza Castello. Hrad je postaven v milánském renesančním stylu, má několik nádvoří a zajímavé hradby, řekli jsme si, že se k němu vrátíme ráno.
Noční Castello Sforzesco
Nasedli jsme proto na metro a následně na vlak a vyrazili k ubytování. Hotel Dateo jsem našla před booking a zamluvila, cena nebyla nejnižší, ale v Milánu se ceny ubytování pohybují celkem vysoko. Po cestě na hotel jsme se ještě zastavili v Carrefouru pro italské dobroty – Ondra sháněl džus z červeného pomeranče a já italský sladký vánoční chléb panettone, který vypadá jako obří bábovka plněná vším možným. Mají ho i u nás, ale Itálie je prostě Itálie. 😊
Výborná snídaňka
Na hotel jsme se dostali kolem dvanácté. Vybavení retro a čistota nic moc, ale bylo nám to dost jedno.
Ráno jsme vyrazili až kolem desáté, dávali jsme ještě pannetone s džusíkem k snídaní – výborný! 😊
Sobotní program byl vlastně stejný jako ten večerní páteční – Castello Sforzesco a jeho krásná nádvoří, přidali jsme ale ještě Parco Sempione, což je park hned za ním, který nás dovedl až k vítěznému oblouku Arco della Pace z 19. století, který nápadně připomíná daleko slavnější pařížský oblouk.
Arco della Pace
Za světla jsme chtěli vidět i katedrálu. Piazza del Duomo, tedy náměstí, na kterém dóm stojí, se ale změnilo k nepoznání – bylo totálně narvané lidmi. Rychle jsme jej prošli a chtěli se podívat do chrámu, chytili jsme ale hodinu, kdy bylo zrovna zavřeno.
Vyrazili jsme proto ještě okouknout modernější část města – metrem M1 z Duomo jeli na stanici Cadorna, odsud pak M2 na Garibaldi a konečně M5 na Tre Torri. Zažili jsme tak metro bez řidiče i moderní čtvrť, kde se staví nové mrakodrapy a obchodní domy (tre torri, jsou vlastně tři mrakodrapy, z nichž stojí dva a třetí se staví).
Naše poslední cesta vedla na nádraží z Tre Torri metrem M5 zpět na Garibaldi a pak po M2 na Centrale. V automatu na nádraží jsme koupili lístky na vlak do Bergama. Vlak společnosti Trenord jede každou hodinu a stojí 5,5 eur pro jednoho. Pozor, je třeba nejprve projít bránou (gate), která je uvedena na světelné tabuli a pak počkat na přidělení nástupiště. Jízdenku si musíte označit ve žluté mašince u nástupiště, jinak nebude platná!! Zhruba za hodinku jsme byli v Bergamu.
Bergamo
Tohle město je super a nám se líbilo mnohem více, než Miláno. Díky 110 000 obyvatel je o poznání klidnější než Miláno. V roce 2006 bylo město zařazeno na seznam památek chráněných organizací UNESCO. Město se skládá ze dvou částí Città alta (Horní město), středověké město a Città bassa (Dolní město), založené počátkem 20. století.
Città alta
Z vlakového nádraží jsme vyrazili k ubytování, které bylo domluveno opět přes Booking v Lunch Room San Bernardino, což byl apartmán. Cestou jsme narazili na hranolky Amsterdam Queen’s Chips, které jsou fakt luxusní 😊 K ubytku jsme dorazili asi za 15 minut, chvilku jsme počkali a přišel týpek, co nám předal klíče. Tohle ubytko musíme jednoznačně doporučit, krásný, čistý apartmán, super ubytovatel – sympaťák, dal nám spoustu typů na aktivity ve městě a poradil kam zajít na dobré jídlo.
Vánoční trhy v Bergamu
Na večer jsme vyrazili obdivovat město. Vánoční trhy jsme našli, ale v osm hodin už bylo všechno zavřené. Chtěli jsme proto vyrazit do Horního města. V Bergamu funguje hromadná doprava ve formě autobusů. Pro turisty si stačí zapamatovat autobus 1, který jezdí z letiště do Horního města. Jízdenky můžete koupit na letišti, v trafikách nebo u automatu na zastávkách. Jízdenka na 90 minut za 2,3 eur, celodenní pak 5 eur a platí jak na bus na letiště, tak také na lanovky. Večer jsme nemohli sehnat ani automat, ani trafiku, koupili jsme proto lístky na jednu cestu přímo v automatu v autobusu (možno platit kartou) a vyrazili jsme jedničkou do Horního města.
Horní město má jedinečnou atmosféru, díky úzkým uličkám a zajímavým krámkům je pořád na co se dívat. Středem této části města je pak náměstí Piazza Vecchia, v jehož blízkosti najdeme krásný kostel Santa Maria Maggiore a kapli Cappella Colleoni. Dominantou náměstí je Torre Civica, obranná věž ze 12. století. Za procházku stojí i městské hradby, ze kterých je krásně vidět na letiště Orio al Serio a přistávající letadla – nachází se asi 4 km od centra, takže opravdu blízko. Po cestě na ubytko jsme koupili ještě další panettone a typické italské prosecco k večernímu rozjímání. 😊
Za dne je Bergamo ještě zajímavější. Ráno jsme opustili ubytování a vydali se na procházku po dolní části města. Narazili jsme i na vánoční trhy a italský svařák (který není nic extra). V Bergamu jsou dvě lanovky. My nejdříve použili lanovku Funicolare Citta‘ Alta, která spojuje dolní a horní část města. Pro tento účel jsme pořídili celodenní lístek (i tak se pořád vyplatí), který je třeba označit při prvním nástupu a pak jen ukazovat na vyžádání. Cesta nahoru trvá chviličku, ale je zajímavým technickým zážitkem. Město za dne ožívá nejen turistickým ruchem, jeho atmosféru dokreslují i místní umělci a plné výlohy různých čerstvě napečených dobrot.
Italské dobroty
Při návštěvě Bergama určitě nezapomeňte využít i druhou lanovku Funicolare S. Vigilio, která vede na vrch nad městem, kde stojí zbytky hradu S. Vigilio. Ten sloužil jako sídlo vládců a také prostředek obrany města. Dnes z hradu moc nezůstalo, ale za to poskytuje krásný výhled na horní město. Nechytli jsme dobrý výhled, tak snad příště…
Stracciatella v La Marianna
Za odměnu pak navštivte podnik La Marianna – místo, kde vymysleli zmrzlinu stracciatella. Je fakt výborná a úplně jiná, než kde jinde – doporučujeme!
Chytli jsme autobus 1 (se symbolem letadla, pozor ještě jezdí 1A), cesta na letiště zabrala asi 20 minut. Autobus i letiště jsou dost poddimenzované a ve špičce je to děs. Autobus byl total plný, na letišti jsme čekali na security check asi 45 minut, rozhodně si proto při odletu z Bergama nechte dost času.
Letadlo mělo samozřejmě opět zpoždění, takže jsme si poseděli o hodinku déle a do Prahy přiletěli kolem osmé večerní. Let trval opět hodinku.
Výlet do Milána v předvánočním čase je určitě dobrá volba, ale Bergamo je ještě lepší. Doporučujeme proto naplánovat a pokusit se stihnout obojí 😊
Výhled z S. Vigilio na Bergamo
Postřehy z výletu do Milána a Bergama
- I hodinový let může mít hodinové zpoždění
- Na letišti v Bergamu není problém sehnat busík do Milána
- Vyplatí se určitě koupit celodenní jízdenky (Miláno i Bergamo) – ušetříte spoustu energie a času
- Miláno je super v noci – nikde žádný lidi
- Italské vánoční trhy nejsou žádná senzace
- Panettone je výborně výborné – povinnost ochutnat
- V Miláně vybírejte klidně levnější ubytování dál od centra – když je na metru/vlaku, tak je to cajk
- Výlet do Bergama rozhodně stojí za to – super atmosféra, zajímavé památky
- Na letiště v Bergamu si nechte dost času – jsou tu mega fronty a letiště odbavování nestíhá
